- Domovská stránka/
- News List/
- Výlety a zážitky/
- Tipy na výlety v turecké Antalyi: Antické město Perge
Tipy na výlety v turecké Antalyi: Antické město Perge
Ráno mě trochu překvapily sluneční paprsky, které pronikaly skrz záclony mého hotelového pokoje. Slunce a Turecko, říkáte si možná, jaképak překvapení? To jde přece perfektně k sobě! Máte samozřejmě naprostou pravdu, ale já jsem na Tureckou riviéru, kterou asi znáte spíš jako skvělou destinaci pro letní dovolenou, vyrazil v prosinci.
Sluníčko však na zimní roční období nijak nedbalo a svými hřejivými paprsky mě doslova vytáhlo z postele. Ne že bych nějak moc protestoval, čekal mě totiž den plný dobrodružství v okouzlujícím prostředí malebného regionu Antalye, konkrétně pak návštěva antického města Perge.
Přiznám se vám, že studená voda je moje noční můra. A protože jsem věděl, že teplota moře na Turecké riviéře v prosinci dosahuje teploty maximálně okolo 17 °C, o koupání v moři jsem si mohl nechat jenom zdát. Protože jsem však nechtěl úplně přijít o možnost užit si vodní radovánky, rozhodl jsem se najít si hotel s venkovním vyhřívaným bazénem. Ten pocit, když se můžu po celém dni chození naložit do teplé vody pod širým nebem a pozorovat hvězdy, jak pomalu plní šeřící se oblohu, je totiž k nezaplacení. Z široké nabídky hotelů na Turecké riviéře jsem si nakonec vybral Nirvana Cosmopolitan a musím říct, že ho s klidným svědomím mohu doporučit i vám. Kromě několika vyhřívaných bazénů, skvělého 5* servisu a bohatých možností pro sportovní aktivity jsem velice ocenil i skvělé jídlo z regionálních surovin, které v hotelu dostanete v rámci konceptu Local & Healthy Food. Psal jsem to ve svých článcích už několikrát, ale napíšu to s radostí znovu – nad tureckou kuchyni prostě není! A když je ještě navíc připravena z lokálních surovin, garantuji vám, že se od těch bohatě prostřených All inclusive stolů vůbec nebudete chtít odtrhnout.
V Antalyi jsem samozřejmě nebyl poprvé a mohu tedy zodpovědně říct, že je v zimě stejně okouzlující jako v jiných ročních obdobích. Příroda na jihu Turecka totiž neztrácí mnoho ze své zeleně, a ačkoli samozřejmě není tak barevná a plná života jako na jaře a v letě, má jistě své nezpochybnitelné kouzlo.
Dnes mě však nečekal výet do přírody, ale do minulosti. Konkrétně do města Perge, jehož historie sahá až do roku 1200 př. n. l., kdy ho založili dávní Lýkijci, aby se později stalo jedním z mocenských center starořeckého regionu Pamfýlie. V jeho zdech se skutečně psala historie, a to nejen Středomoří, ale velké části Evropy a Asie!
Do Perge z Antalye coby kamenem dohodil
Perge je od centra Antalye vzdálené asi 18 km a mně cesta z hotelu Nirvana Cosmopolitan trvala autem zhruba dvacet minut. Auto si samozřejmě můžete v Turecku zapůjčit i vy, ale do Perge je možné se vydat i s průvodcem v rámci organizovaného výletu. Pokud byste si přáli takový výet absolvovat, zeptejte se na něj svého delegáta.
Jakmile jsem se přiblížil k archeologickému nalezišti, pohltil mě zvláštní pocit, který obvykle mívám v přítomnosti památek pocházejících z pradávných časů – směs očekávání, vzrušení a obrovské úkty k tomu místu, které vystavěli lidé před tolika tisíci lety... Zimní Antalye ke mně byla ten den obzvlášť vlídná, protože jakmile jsem vstoupil do ruin města, slunce vykouklo zpoza mraku a začalo hřát natolik, že jsem si sundal bundu a zbytek prohlídky jsem absolvoval pouze v tričku s krátkým rukávem. Celým areálem se navíc nesla vůně borovic, která se mísila se slaným vzduchem plynoucím od nedalekého Středozemního moře, takže jedinou připomínkou toho, že jsem do Turecka vyrazil dávno po skončení letní sezóny, byl fakt, že jsem se několikrát během své prohlídky Perge ocitl prakticky sám.
Římané, kam se podíváš
První, co mě zaujalo, byla majestátní římská brána, která se svým charakteristickým obloukem působila jako portál do jiného času. Prošel jsem jím a vstoupil na hlavní ulici lemovanou desítkami sloupů, která se táhla do dálky. Nebylo potřeba příliš mnoho fantazie, abych si představil dávné obchodníky s vozy plnými zboží, pochodující vojáky v blyštivé zbroji a rolníky se zvířaty, kteří před tisícovkami let chodili po její mramorové dlažbě. Moje první zastávka byla u Stadionu. Ten v Perge patří k těm nejlépe dochovaným na celém světě a ve své době mohl pojmout až 12 tisíc diváků.
Ani zde nebylo nijak těžké představit si davy lidí a jejich nadšené výkřiky při závodech vozatajů nebo gladiátorských zápasech. Dotkl jsem se chladného kamene tribun a přemýšlel, kolik příběhů by tyto zdi mohly vyprávět. Odtud jsem zamířil k římským lázním. Bylo fascinující vidět, jak promyšlené tyto stavby byly. Jakpak by ne, když byly jedním z center tehdejšího společenského života, místem, kde probíhala obchodní jednání, a jedním ze symbolů římské kultury a životního stylu. V lázních v Perge se zachovaly dokonce i části hypokaustu – systému pro ohřívání podlah a stěn. Jak důmyslní byli dávní římští stavitelé! A jaká škoda, že si dnes musíme relaxaci v takových lázních jen představovat. Kdybych byl starým Římanem, asi bych z takových lázní prakticky nevylezl!
Na hlavní ulici jsem objevil další zajímavá místa, jako například fontánu na jejím konci. Ta byla kdysi zdrojem vody pro celé město. Voda sem proudila 11 km dlouhým akvaduktem, který do Perge přiváděl vodu z horské řeky Kursunlu.
Při procházení mezi sloupy agory, někdejšího centra obchodu a společenského života, jsem si zase představoval, jak se zde dávní trhovci překřikovali ve snaze prodat své zboží, stánky se prohýbaly pod různými druhy keramiky, látek, amforami s olivovým olejem a občané města diskutovali o politice, válkách a vůbec všem, co bylo důležité pro jejich tehdejší život.
Jedním z vrcholů (doslova) Perge pak byla návštěva akropole, která se tyčí nad městem. Stoupání na ni bylo trochu náročnější, takže pokud nejste ve formě, případně máte nějaké pohybové omezení, zvažte dobře své síly. Výhled z vrcholu však doopravdy stojí za to. Město se před vámi rozprostře jako na dlani a v dáli za ním se táhne typicky středomořská krajina posetou olivovými háji a cypřiši. Pohled hodný antických bohů!
