Malá rybářská vesnička na jihu Kréty, sevřená mezi vápencové útesy a azurové vody Libyjského moře, v sobě nese kouzlo, které trvá napříč věky. Stačí jen pár kroků po hlavní promenádě a už na vás dýchne atmosféra svobody, která tu přetrvává už od 60. let minulého století. Tehdy totiž Matalu objevili hippies, a netrvalo dlouho, a v jeskyních vyhloubených do pískovcových skal tyčících se nad pláží linuly zvuky jejich rokenrolu, zpěvu a akustických kytar. Matala totiž byla pro hippies doslova rájem, malá vesnička, na kterou zapomněl i sám čas, v té době měla jen několik málo domků, dva obchůdky a pekárnu, kde její majitel prodával domácí jogurt a pekl chléb. Mezi nově příchozími byla i losangeleská písničkářka Joni Mitchell, která zde napsala svou slavnou píseň „Carey“. O své cestě do Mataly říká:
„V Řecku jsme s (kamarádkou) Penelope strávily první dny v Athénách. Nemyslela jsem si, že vypadám jako hippie, ale rozhodně jsem nevypadala jako Řekyně. Kvůli mým světlých vlasy mě okamžitě odlišovaly… Zdálo se, že mé vlasy některé lidi – hlavně muže – pobuřují. S širokým úsměvem na tváři na mě volali: „Sheepy, sheepy, Matala, Matala.“ Ptala jsem se, co ta fráze znamená, a bylo mi řečeno, že je to „Hippie, hippie, jeď do Mataly na Krétu. Tam patří takoví, jako jsi ty.“
Je tedy zřejmé, že tehdy tradičně založení Kréťané neměli z nově příchozích vždycky tak úplně radost. Těmto dnům je však konec, dnes vás místní přivítají s otevřenou náručí a úsměvem.
Dnes už v jeskyních nikdo nespává, ale ten prapodivný koktejl atmosféry posvátna a bohémství zároveň má dodnes své jedinečné kouzlo. Celé městečko si uchovalo svůj nenucený, dnes už lehce nostalgický ráz – barevné malby na zdech i na chodnících, kavárny s ručně malovanými cedulemi a uvolněná hudba linoucí se z barů podél pobřeží vás okamžitě přenesou do zlaté éry hippie hnutí. Snad právě proto se Matala v posledních letech stala vyhledávaným cílem turistů, kteří sem míří nejen za historií a atmosférou, ale také za skvělými plážemi, výbornou krétskou kuchyní a úžasnými západy slunce, které obzor nad mořem malují neuvěřitelné odstíny oranžové a růžové.
Pokud pojedete z Heraklionu, Matala je vzdálená přibližně 70 km, což znamená něco přes hodinu jízdy autem. Cesta vede přes typické krétské vesničky a nádherné horské scenérie. Nejsnazší je samozřejmě půjčit si auto, ale využít můžete i autobus, který jezdí do Mataly z Heraklionu několikrát denně. Autobusy jsou pohodlné a cenově dostupné, ale musíte se přizpůsobit jejich jízdnímu řádu, který navíc v Řecku nemusí být úplně striktně dodržován.
Jakmile sjíždíte serpentinami dolů k Matale, otevře se vám pohled na ikonický záliv s tyrkysovou vodou a pískovcovými útesy s jeskyněmi. Pláž je široká, písečná a volně přechází ve vesničku, kde najdete kavárny, vinárny a téměř vždycky je odtud slyšet pohodová hudba. Celé místo dýchá pohodovou atmosférou – není tu žádný stres, jen zvuky hudby, vlny narážející na břeh a sem tam vůně grilovaných ryb.
Matala rozhodně není velká, ale o to víc překypuje barvami, energií a jedinečnou atmosférou. Hlavní promenáda podél pláže je lemovaná tavernami a bary, kde si můžete vychutnat čerstvé ryby nebo typický krétský salát s místním sýrem mizithra. Jedním z nejznámějších podniků je Scala, odkud je úžasný výhled na moře, nebo Hakuna Matata, který už svým názvem láká k uvolněné náladě.
Když se projdete vesnicí, okamžitě si všimnete bohaté mozaiky maleb na zdech – barvami hrající psychadelické vzory, symboly míru, odkazy na slavné hippie éry a portréty Johna Lennona či Boba Marleyho. Každý rok se zde koná Matala Beach Festival, kdy se celé městečko promění v jednu velkou oslavu hudby, umění a svobodného ducha.
Za návštěvu stojí i kostel Panagia, malá jeskynní kaple ukrytá ve skále nad zátokou, odkud je dechberoucí výhled na moře. A pokud vás zajímá historie, přímo v Matale můžete objevit nejen slavné jeskyně, ale i pozůstatky římského osídlení, včetně zbytků starého přístavu, který se dnes nachází pod mořskou hladinou.