Procházka tureckým Side: Objevte kouzlo antických časů

Svůj den začínám vydatnou tureckou snídaní v hotelu Acanthus Cennet Barut Collection, který jsem si zvolil díky jeho vynikajícímu umístění nedaleko centra města a také samozřejmě díky skvělým službám na té nejvyšší úrovni. Už při snídani bylo jasné, že hotel nezískal svou skvělou pověst náhodou. Při pohledu na stoly plné dobrot jsem si okamžitě vzpomněl na to, když mě můj turecký kamarád jednou pozval k sobě domů na tradiční kahvalti. Voňavé čerstvé pečivo, med, sýry, olivy a samozřejmě neodmyslitelná nekonečná konvice černého čaje byly zárukou toho, že energie na objevování bude dost a dost.

Antické divadlo a Apollónův chrám

Jako první se vydávám směrem k antickému divadlu. Tato monumentální stavba postavená již ve 2. století mě okouzlila svými rozměry i skvělým umístěním. Dávní měšťané zde totiž mohli nejen sledovat divadelní představení nebo gladiátorské zápasy, ale ještě navíc měli z vyšších pater divadla skvělý výhled na město i na moře.

Co by to bylo za procházku po Side, kdybych nenavštívil Apollónův chrám? Ten se nachází na malém výběžku pevniny jen kousek od moře a je pravděpodobně nejznámější památkou celého Side. Většina turistů obdivuje tuto památku hlavně večer při západu slunce, takže ráno zde panuje klid. Procházím se kolem tohoto antického monumentu a přemýšlím o tom, že na jeho bílé sloupy dopadají paprsky slunce již dva tisíce let. Vdechuji slaný mořský vzduch a snažím se vžít do myslí dávných lidí, kteří zde Apollóna a Athénu kdysi uctívali.

Víte, že…?

Při svých toulkách Side možná uslyšíte od místních, že se v Apollónově chrámu setkávali Kleopatra a Marcus Antonius. Ač je to jistě hezká představa, patří spíše do kategorie romantických legend než do historie. Historické prameny nepotvrzují, že by se tato ikonická dvojice skutečně setkávala v Side, natožpak přímo v Apollónově chrámu.

Je ovšem pravda, že Kleopatra a Marcus Antonius měli silné vazby k Malé Asii, tedy dnešnímu Turecku. Side v té době již bylo důležitým přístavním městem plně pod římským vlivem, takže teoreticky toto místo navštívit mohli. Přímé důkazy o jejich přítomnosti v Side však neexistují. To však tomuto místu nijak neubírá na romantické atmosféře!

Městské ulice a přístav měst Side

Při procházce k přístavu se ztrácím v úzkých uličkách plných malých obchůdků, kaváren a restaurací.

Někoho by možná mohlo překvapit množství stánků a kiosků se zmrzlinou, které se v Side vyskytují doslova na každém rohu. Ano, zmrzlina je v Side, a vlastně i v celém Turecku, opravdu populární. Od té, kterou známe z ulic evropských měst, se však poměrně výrazně liší. Turecká zmrzlina se totiž vyrábí ze dvou kouzelných ingrediencí, mastichy a salepu, a tu údajně nejkvalitnější seženete ve městě Kahramanmaraş ve východním Turecku. Masticha, přírodní pryskyřice, dodává turecké zmrzlině její jedinečnou žvýkavou konzistenci. Salep, druh mouky, který se vyrábí z kořenů některých druhů orchidejí, jí zase propůjčuje neodolatelnou texturu. Ale pozor! Nákup zmrzliny v Side není tak úplně snadnou záležitostí. Váže se k němu totiž hravý rituál, který… To vám dnes neřeknu, nechci vás totiž připravit o překvapení.

Staré kamenné domy s dřevěnými balkóny, dlážděné ulice, vůně pražených kaštanů a koření i výhled moře vytvářejí dojem autentické atmosféry, ačkoli je zřejmé i to, že Side je mezi turisty opravdu nebývale populární. Mnohé ze stánků nabízí celou škálu klasických tureckých suvenýrů, dlužno dodat, že za tak vysoké ceny, jaké jsem nikde jinde v Turecku asi neviděl.

Jak se tak procházím městem, hned mě něco napadne. Navzdory tomu, že jsem na dovolené v Turecku již poněkolikáté, ten nejtypičtější suvenýr mi stále chybí. Zastavuji se tedy u jednoho ze stánků a kupuji si ikonický náramek s modrým okem – symbolem ochrany proti zlým duchům, který v Turecku najdete doslova na každém kroku.

Víte, že…?

O symbolu modrého magického oka známém jako Nazar by se dalo říci, že je jedním ze symbolů Turecka. Turci (ale i další obyvatelé regionu) věří, že chrání před takzvaným „zlým okem“ – negativní energií nebo závistivými pohledy, které mohou člověku přinést smůlu.

Tento talisman bývá vyroben ze skla s modrými a bílými kruhy, které připomínají právě oko. Modrá barva zde symbolizuje ochranu, klid a štěstí. Nazar je v Turecku běžně vidět na domech, autech, špercích, dětských oblečcích nebo i na klíčenkách. Turecké rodiny jej často věší nad vstupní dveře jako ochranu pro svůj domov.

Podle tradice je talisman modrého oka (Nazar) nejúčinnější, pokud je darován. Tento zvyk vychází z přesvědčení, že darování talismanu přenáší pozitivní energii a dobré úmysly dárce na obdarovaného.

Muzeum a zbytky agory

Po obědě se vydávám do Archeologického muzea Side, které je zajímavé nejen svými exponáty, ale také tím, že sídlí v bývalých římských lázních. Zdejší sbírka antických artefaktů mě přenáší zpět do doby před dvěma tisíci lety, kdy bylo Side významným římským přístavním městem. Dívám se na ty tisíce let staré předměty a představuji si jejich dávné uživatele, pro které byly kdysi stejně všední jako pro nás náš pracovní stůl, kanape v obývacím pokoji či mobilní telefon.

Kousek od muzea se nacházejí zbytky agory, antického tržiště. Toto místo, kde obchodníci z celého známého světa kdysi nabízeli své zboží, v současné době představuje nevyčerpatelnou studnici archeologických objevů, skrze které antika doslova ožívá před našima očima.

Západ slunce na pláži

Na závěr dne se vracím zpět k pláži. Slunce pomalu klesá k obzoru a jeho paprsky zalévají celé město zlatým světlem. Sedám si na písek, zouvám se a nechávám vlny omývat mé unavené nohy. Přede mnou se v dálce tyčí Apollónův chrám, tentokrát již doslova v obležení turistů toužících najít to nejlepší místo pro své romantické selfie. Jsem rád, že jsem si přivstal a navštívil ho hned po ránu.

Vedle mě si hraje skupinka dětí a nedaleko několik mladých lidí zpívá cosi v turečtině za doprovodu kytary. Atmosféra je uvolněná a přátelská a mě zalévá příjemný pocit z toho, že Side žije navzdory velké popularitě mezi turisty i vlastním životem.

Turecká večeře a noční procházka

Den zakončuji v jedné z místních restaurací. Objednávám si meze – výběr malých předkrmů, vlastně takové turecké tapas – a byl by samozřejmě cestovatelský hřích, kdybych si nedal aspoň jednou během své návštěvy Turecka tradiční kebab. K tomu si objednávám sklenku místního vína, přičemž zejména to červené mě velmi příjemně překvapilo.

Když se vracím do hotelu, Side už je osvětleno lampami a působí o poznání tajemněji. Z restaurací a barů posázených po promenádě, která vede podél pobřeží, se linou zvuky živé muziky a družné zábavy. Hlavně po západu slunce se naplno ukáže, že Side není jen o historii, plážích, památkách a stáncích s milionem suvenýrů – je to místo, kde se setkává přítomnost s minulostí a dohromady tvoří jedinečný prostor, ve kterém je radost alespoň na chvíli pobýt.