Máma na cestách: 7 pravidel pro cestování s dětmi

Protože to může být mnohem adrenalinovější dovolená, než jsme si za svobodna představovali.

Tak například já letím právě na svou první rozvedenou dovolenou. Sama s dětmi, abych dokázala celému světu, bývalému manželovi, a především sama sobě, že to dokážu. A věrna tomuto předsevzetí nechci ponechat nic náhodě a nic nepodcenit. Hlavně aby mě na check-inu nic nepřekvapilo a působila jsem s letenkami a pasy v jedné ruce a 3 palubními kufry, 3 kabinovkami, jedním medvědem a pitím v uzavřeném pytlíku v druhé jako dokonale emancipovaná žena. Zhruba stejně jako Paris Hilton, když veze své čivavy za zaslouženým odpočinkem.

1. Maminčina volba

Když jsem se rozhodla vydat na tuto dobrodružnou cestu, opravdu jsem netušila, o jaká úskalí se budou mé představy cestou rozbíjet. První náraz přichází obvykle ještě dřív, než začnete dovolenou vůbec plánovat. A sice v otázce, zda chceme něco vidět a zažít, nebo chceme, aby něco zažily hlavně děti. Já mám letos problém vyřešen, protože „nejstarší dítě”, které zásadně odmítalo rodinnou dovolenou v resortu plném dětí, už se mnou a našimi 2 potomky nebydlí. A já se rozhodla, že natruc pojedeme do pořádného a drahého hotelu s velkým dětským klubem, aquaparkem a panebože ano i minibarem...

V žádném případě netvrdím, že děti musí mít k dovolené animační program s Mášou a Medvědem, aby byly spokojené. Na druhou stranu ale vnímám náročný turistický program po stopách faraonů nebo renesančních mistrů pro děti zhruba stejně přiměřený, jako kdybyste je zapsali na elitní vojenskou akademii a ještě se divili, že tam zlobí.

Jako první a vlastně nejdůležitější bod cestování s dětmi bych tedy určitě doporučila trochu střízlivosti při plánování programu s ohledem na nervy všech zúčastněných.

2. Cestovní pojištění aneb Nevíš dne ani hodiny

Krok druhý, který přichází hned po rezervaci zájezdu, je cestovní pojištění. A protože nic na světě není jisté, a s dětmi už vůbec ne, rozhodně bych na něm nešetřila.

Vedle výloh na ošetření je rozhodně bezpečnější přidat si do balíčku i pojištění storna cesty – v tom případě je ale důležité pojištění sjednat okamžitě. Těsně před cestou už to z pochopitelných důvodů většina pojišťoven nenabízí.

3. Povinná výbava

Co si vzít s sebou, maminkám radit určitě nemusím. Samy nejlépe víte, co vaše děti potřebují. Základ jsou samozřejmě léky, a to nejen ty denně užívané, např. na alergii, ale i léky na horečku nebo na průjem, abyste si ušetřila starosti v destinaci. S nemocným dítětem je jich i tak dost. A protože průšvihy nechodí po horách, ale po turistech a měli jsme letos v létě dostatečně velkou lekci trpělivosti, když odlétala letadla bez kufrů, rozhodně si všechno důležité (včetně léků) berte do palubního zavazadla. Ráda bych dodala, že i včetně plavek, protože v jednom oblečení pár dní přežijete, ale bez plavek v hotelovém bazénu asi dlouho ne.

4. Cestovní doklady

Dávno jsou pryč doby, kdy stačilo mít dítě zapsané ve svém pase. Dnes musí mít každé svůj cestovní doklad – pas nebo občanský průkaz. Občanku pro děti pod 15 můžete dokonce nechat vyrobit právě kvůli cestování po zemích Schengenu. Navíc je to výrazně levnější.

Cestovní pasy u dětí mají ale jeden zádrhel a to je změna podoby, ke které během pěti let platnosti pasu nevyhnutelně dochází a která může způsobit na letišti komplikace. Pokud už si podobou dítěte nejste jisti, raději zavčasu nechejte vyrobit nový pas.

5. Pohodlí během cesty

Nízkonákladové letecké společnosti obvykle negarantují, že cestující z jednoho zájezdu budou mít sedadla vedle sebe. Všichni asi víme, proč to dělají... Samozřejmě z velmi etických důvodů, a to aby ponorka, kterou rodina zažívá na společné dovolené, nezačala už v letadle. Jenže to při cestování s menšími dětmi může být problém a jen některé aerolinky ctí pravidlo, že rodina je základ státu.

Zatímco jsem si jistá, že můj starší a životem už celkem otlučený syn by si let bez mé mateřské péče užil o to víc, separační úzkost v případě mladší dcery je mnohem pravděpodobnější. Především moje separační úzkost ve vztahu k ní... Takže vždy trvám na místech u sebe. To se dá zařídit buď prostřednictvím online check-inu, pokud cestujete jen s kabinovkami. V ceně zájezdu od CK pak ale jsou i velká palubní zavazadla, která musíte odbavit. Pak byste se měli k odbavení dostavit mezi prvními, abyste získaly sedačky vedle sebe, nebo si na stránkách společnosti můžete za poplatek sedadla zarezerovovat.

Co naplat, dovolená je od slova dovolit si a nemá se na ní šetřit. Jen se bojím, že nám po zaplacení všech dodatečných příplatků za cestu už nezbyde ani na stan, natož na hotel.

6. Další vůz na palubě

Většina letišť už je připravená i na cestující s vlastním kočárkem. Raději ale volte jednodušší, skládací a snadno přenosnou verzi. I kočárek totiž musí projít rentgenem, který má např. na letišti v Praze vnitřní rozměr 60x40 cm. Na druhou stranu mohou rodiče s miminkem při cestě po Schengenu (tedy z Terminálu 2) využít přednostního nástupu. Výživa pro děti je také neomezená, jen ji musíte v uzavřeném sáčku předložit ke kontrole.

Odlišná pravidla také mnohdy platí pro cestování batolat do 2 let, která často jedou výrazně levněji, ale také bez nároku na vlastní sedadlo, protože se počítá, že budou sedět na klíně. Teda, co si budeme bublat... ono sedět nebude. Vlastně by sedalo u dvouletého špunta nepotřeboval ani rodič, protože většinu času s ním bude korzovat uličkou.

7. Bez dcerky nepojedu!

Poté, co X let děláte služku, v lepším případě špatně placenou asistentku, tomu malému tvorovi, je těžké uvěřit představě, že by to nebylo vlastní dítě. Pro nás možná, ale ne vždy pro úředníky z pasových kontrol.

Jako čerstvě rozvedená jsem totiž narazila na další byrokratickou lahůdku cestovního ruchu a to je souhlas zákonného zástupce s vycestováním dětí do zahraničí.

V mém případě tedy souhlas tatínka. Samozřejmě, většina rozumných expartnerů vám nebude bránit, abyste své děti za své peníze vzala na týden k moři. A obvykle není na krátkodobé cesty ani vyžadován, jistota je ale jistota a vždy je lepší problémům předcházet. Souhlas (nejlépe s ověřeným podpisem) by měl být nejen v češtině, ale také v angličtině a měl by uvádět přesné údaje o vás i o dětech. V dnes velmi běžném případě, že má vaše dítě jiné příjmení, je dobré mít s sebou také kopii rodného listu.

Souhlas zákonných zástupců je ale nezbytný hlavně v případě, že vám prcka k moři berou prarodiče. Pokud by písemný souhlas neměli, byli by v zahraničí automaticky vnímáni jako únosci. A to opravdu nechcete, leda byste jim za odměnu chtěli pořídit parádní únikovku.

Mám hodně podob. Jsem redaktorka a copywriterka, bohemistka i amatérská malířka. Jsem také dvojctihodná máma i táta svých dětí. Bývala jsem profesionální manželka, ale to už nejsem, neboť dělat manželku je řemeslo, ale být dobrá exmanželka je svého druhu umění. Od roku 2023 jsem také hrdou součástí úžasného marketingového týmu Coral Travel.

Jsem renesanční bytost, která ale miluje stereotyp. Plachá dívka, která se bojí mluvit, ale ne psát. Protože jenom když píšu, jsem to skutečně já... Zuzana.