Vinařství má totiž v Bulharsku opravdu dlouhou tradici. První zmínky o něm pochází až z dob dávných Thráků, kteří na území dnešního Bulharska vládli před více než 6000 lety. O proslulosti thráckého vína v antickém světě svědčí i fakt, že o něm píše dokonce Homér ve svém slavném díle Ilias a Odyssea.
Vinařskému řemeslu se v Bulharsku dařilo i za dob Římanů, ale možná trochu překvapivě i během pětisetleté nadvlády Osmanů, kteří kvůli své muslimské víře pěstování vína až na výjimky nebyli příliš nakloněni. Bulharské vinařství přežilo i celoevropskou vinařskou katastrofu z přelomu 19. a 20. století, kdy přemnožený malý brouček mšička révokaz zdecimoval vinice po celé Evropě. Doba komunismu a 90. léta 20. století taktéž vinařskému řemeslu nebyla příliš nakloněna, avšak zhruba v posledních 15 letech se bulharské víno vrací zpět na výsluní.
Bulharsko vyniká nebývale členitou krajinou plnou hor, údolí, plání, lesů, řek a soutěsek. Není tedy překvapením, že podobně rozmanité jsou i zdejší půdní typy – můžeme se setkat s černozemí, šedými lesními půdami, kyselými půdami, aluviálními loukami, mělkými písčitými půdami i horskými půdami.
Velký vliv na výsledný charakter bulharských vín má samozřejmě i klima. To se v různých regionech Bulharska někdy i poměrně výrazně liší. Na jihu se pohybuje mezi kontinentálním a středomořským, zatímco na severu je spíše mírnější, podobnější tomu, které známe od nás ze střední Evropy.
V Bulharsku rozlišujeme pět základních vinařských regionů:
Z Podunajské nížiny pochází zhruba 30 % veškeré bulharské vinné produkce. Tento rozsáhlý region se táhne od srbských hranic až k Černému moři. Různé jeho části se od sebe navzájem odlišují podnebím i krajinnými profily, a je tedy prakticky nemožné určit charakteristické vlastnosti vín pocházejících z tohoto regionu či jeho souhrnný terroir.
Tento vinařský region leží na východě země a je známý produkcí svěžích a šumivých bílých vín z odrůd jako Sauvignon Blanc, Ugni Blanc či Tramín červený. Je však také oblíbenou destinací pro dovolenou v Bulharsku.
Z tohoto jižně položeného regionu pochází celých 35 % bulharské vinné produkce. Zdejší horká léta, suché, mírné zimy a vápencové půdy činí tuto oblast ideální pro pěstování vinných odrůd, jako jsou například Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah a Pinot Noir.
Přestože je Údolí růží známé především svými překrásnými růžovými poli, v malé míře se zde také pěstuje i vinná réva. Díky tomu, že je celý region obklopen pohořím, zde panuje kontinentální klima s dlouhými, horkými a suchými léty. Zdejší město Karlovo je jedním z nejznámějších vinařských center Bulharska.
Jen co by kamenem dohodil od hranic Severní Makedonie a Řecka leží oblast údolí řeky Strumy. Vysoké hory a těsná blízkost Egejského moře způsobují, že se klima napříč oblastí liší, celkově je ale tato oblast jednou z nejteplejších v zemi. Oblasti se přezdívá Melník, podle slavné místní odrůdy vinné révy a jednoho z měst, které se zde nachází, a kromě Melniku se zde daří odrůdám jako je Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay a Tramín červený.
Nejčastěji vysazované vinné odrůdy v Bulharsku jsou Cabernet Sauvignon a Merlot. Jak jsme si však již řekli, nejnovějším trendem v bulharském vinařství je oživování tradice pěstování původních odrůd. Nyní se seznámíme s pěti nejvýznamnějšími z nich.
Původ Mavrudu není úplně jasný, avšak soudí se o něm, že je vůbec první vinnou odrůdou, která se na území dnešního Bulharska pěstovala. Ze všech tradičních odrůd je rozhodně nejpopulárnější a Bulhaři ho milují natolik, že každoročně slaví Bulharský mezinárodní den Mavrudu. Hrozny Mavrudu se vyznačují tlustou slupkou a v tmavě rubínových vínech, která se z nich vyrábějí, jsou cítit tóny černého ovoce, výrazné třísloviny a lehká kyselinka.
Když se zeptáte melnických na původ této odrůdy, s hrdostí vám řeknou, že je starší než lidstvo samo. Melnik se nejčastěji používá pro výrobu šumivých a růžových vín a je pěstován téměř výhradně v údolí řeky Struma. Odrůda má bobule spíše tmavší barvy. V mladých vínech převažuje chuť třešní a charakteristická kyselinka. Ve vyzrálejších vínech můžeme pozorovat chuťové nuance tabáku, přetrvává charakteristická kyselost a komplexní bohatá chuť.
Z hroznů odrůdy Rubin se vyrábí červená vína, která nejčastěji obsahují bylinné a švestkové chuťové tóny s výrazným obsahem tříslovin. Primárně se používá v cuvée, avšak někteří obzvlášť trpěliví vinaři vyrábějí i odrůdové lahve, které však vyžadují poměrně dlouhé období zrání. Trpěliví vinaři se pak mohou pochlubit jedinečnými vyváženými víny s komplexní ovocnou chuťovou strukturou.
Této s největší pravděpodobností původní balkánské odrůdě se daří v severozápadních oblastech Bulharska. Vína z odrůdy Gamza mají lehké až středně plné tělo a svým třešňovým a příjemně kořeněným profilem. Víno má intenzivní rubínovou barvu, jemnou a svěží chuť a příjemné, vyvážené třísloviny.
Mezi Bulhary asi nejpopulárnější bílá vína se v Bulharsku vyrábí z odrůdy Dimyat. Předpokládá se, že se v Bulharsku poprvé objevila již někdy ve středověku. Vína Dimyat jsou lehce pitelná a osvěžující bílá vína s výraznou kyselinkou, ovocnými tóny a aromatem meruněk a kdoule. V mladých vínech je jemně cítit vanilka.
Tak co, necháte se zlákat plody bulharské půdy? Tak se s námi vydejte na dovolenou do Bulharska a objevte krásu místního vína i další krásy, které tato úchvatná země nabízí.
